Gunung Lawu
Kulturně obohacení se přesouváme do Solo, neboli Surakarty, menšího a konzervativnějšího konkurenta Yogyakarty. Zatím co Yogya je plná turistů a každý nám ji vřele doporučoval, Solo je turismem téměř nedotčené a to dokážeme ocenit. Špica chálka, žádný vopruzáci a hotel Paradiso plnej moskytů. Ještěže si Javánci nemůžou malárii dovolit, jak nám kdosi tvrdil. Ale to si jen tak pro sebe..:)
V Paradisu necháváme zbytečnou zátěž a vyrážíme pokořit Gunung Lawu, sopku tyčící se do 3265 m.n.m. Výstup zahajujeme v 15:00 z Cemero Sewu, sedla na jižním úpatí, nadmořská výška 1905 m.n.m. Tma na nás padá těsně pod vrcholem v cca třech tisících, taháme čelovky a stavíme stan. Do spacáku v podvlíkačkách, to jsme dlouho nemuseli. Ráno stojí za to, za pár minut jsme nahoře. Výhledy maximální a dokonce tu bydlí babka a má vodu. Balenou i kýblovku. Bereme tu druhou a ikdyž smrdí kouřem (tzn. asi vřela) aplikujeme aktivní stříbro s peroxidem, babka se nám moc nelíbí. Dolů jdeme druhou cestou směrem na Cemero Kandang.
Z Kandangu bereme angkot (minibus) do Tawangmangu, kde trávíme jednu noc v hotelu, abychom ráno vyrazili na trek po úbočí Lawu, k vodopádu Grojogan Sewu a hindu-animistickému chrámu z 15. století Candi Sukuh.
Tím naše putování po Indonésii prozatím končí a mažem do Surabaya, chytit letadlo do Kuala Lumpur. Tolik ze světa, tak se mejte..!
Komentáře
Přehled komentářů
to se nedivím,že vám trochu hrabe, za tak málo dní tolik změn a zážitků.Ale, doufám, žeto stojí zato. Je se i pro nás na co dívat.Tak stále držíme palce , vydržte ! I bez toho škopku! Přejeme zdraví a sílu!
hua, hua, kua, kua
(babi děda, 15. 8. 2011 12:28)