Cochin
V Cochi se vystřídali Holanďané a Portugalci, zanechali tu křesťanství a architekturu. Atmosféru dotváří čínské jeřábové sítě. Historické centrum je spíš freak magnet. Zajímaví jsou místní. Z palem jim proudí nekonečné množství Toddy, kokosového vína a paří tu snad každej. Na jednu stranu jsou velice přívětiví a poměrně vzdělaní. Například většinou ví, kde je ČR, nebo alespoň Československo. Možná taky proto, že tu jezdí pár kousků JAWA 250 a jsou patřičně populární. Na druhou stranu jsou dost chamtiví, ikdyž vcelku poctiví. Po cca 3 dnech nám dluží hoteliér, jeho zaměstnanec a babka naproti z krámu. Nutno dodat, že nám všichni nakonec dluhy splatili a to bez urgencí. Zkrátka Kerala je zase úplně jiná, než ostatní státy Indie.
Na jednom z ostrovů jsme navštívili vesničku Kumbalanghi. Je tu spoustu sítí, které se stále používají k lovu ryb a ne poblblejch tůrošů. Místní jsme překecali, aby nám půjčili kanoe a vypluli jsme prozkoumat back waters. Úžasný, viz foto! Když jsme chtěli loď vrátit a zaplatit, nechtěli peníze a ještě nás pozvali na večeři – rybky v kari omáčce, sušené krevety a rýže – velice luxusní záležitost. Nakonec jsme museli téměř utéct, páč se schylovalo k přespání atp.
Po pár dnech dojel aj Bagr z Gokarny. Večírek v Toddy baru nelze popsat a fotky nemáme, naštěstí.
Cochi má dva velký problémy, pekelný vedro (a vlhkost) a moskyty. Po tejdnu sme tak doštípaní, že utíkáme do vyšších poloh, do Munnaru.